Shopping po Africku :)

January 26, 2012

Nákup látek

Se ukázal jako poměrně náročná činnost poslední dobou. Například ve čtvrtek se na trhu strhla šílená hádka. A tedy bohužel musím říct, že kvůli mně. A důvod? Všichni si chtěli s běloškou povídat. Což je miloučké…jenomže ne ve schvíli, kdy si vybírám látky a za ten den mám stihnout tisíc dalších věcí. Ale jeden klučina to ne a ne pochopit. Stál za mnou, tahal mě za rukáv a že s ním mám kamsi jít (noto tak, půjdu kamsi do hlubin podivného tržiště! A ještě s tímhle typoňem). A tak jsem jenom zamávala na jeho kamarády a dál vybírala látky.

Paní prodavačka se ale tvářila poměrně naštvaně: no, aby ne, přecijenom jsem vážený zákazník a i když smlouvám, má se mnou poměrně prima kšeft. Nehledě na to, že už jednou můj nákup přerušila děsně tlustá černoška, která mě odtáhla pryč, abych se seznámila s jejím bratrem a podívala na jejich obchod (kde prodávali kýčovitá přáníčka s pravopisnými chybami).

Já jsem se statečně tvářila, že mi to až tak nevadí a snažila se dotěru ignorovat. Když ale došlo na placení, přeci jen mi to docela vadilo. Neplatím až tak málo a na to aby mi na záda funěl nějaký výrostek to už kór není.

A tak jsem mu svým úžasným krio oznámila „lef mi bo,“ což znamená trochu jemnější formu našeho „nech mě, vole“. A on nic a že mam jít za jeho kamarády. A to už bylo i na mírumilovnou prodavačku moc. Začala na pána vřískat, ať mě nechá, on se nedal, taky na ní cosi křičel, což prodavačku donutilo použít násilí a začala tím nebohým mladíkem rumplovat a strkat do něj. Až musel přiskočit nějaký jiný pán a odtrhnout je od sebe (na moje uklidňování, že je to v pohodě nikdo nereagoval). Jenomže jak už tomu bývá v Sierra Leone zvykem, nikdo se tu nehádá sám. A tak jakmile se strhl křik, ostatní neváhali a do pranice se přidali. A tak jsem se ani nenadála a přímo před nosem (a to doslova) se strhla hromadná hádka, i několik facek padlo.

Inu co jsem měla dělat. Zaplatila jsem druhé prodavačce a snažila se nenápadně (jak jen to může běloch v africe udělat) zmizet.

„To se hádají kvůli tobě, bílá paní,“ vyjasnil mi situaci strejda černoch, co tlačil obří kárku. Ale nezastavil se a k hádce nepřidal a vzhledem k tomu, že mě počastoval širokým, i když trochu bezzubým úsměvem, došla jsem k závěru. Že to až tak žhavé nebude.

Ono ostatně tak je to v Sieřře často: hádka se strhne velmi rychle a snadno, ale netrvá moc dlouho a za chvíli se tomu všichni zúčastnění smějí. No. A nám nezbývá než doufat, aby jim to vydrželo – i na podzim, kdy se budou konat oficiální volby!

 

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s

%d bloggers like this: