Před několika lety se díky hodným lidem z Česka povedlo dát práci krejčímu Momovi. Dlouhou dobu jsem nedala vědět, jaké jsou novinky…tedy, ono jich bohužel moc není, nicméně tady je aktualizace situace:

 

 Sukničky – novinky od vašich krejčí:

Bohužel jsem v zemi dlouho nebyla, ale s krejčími (a ostatními přáteli) jsem pořád v kontaktu. Momoh dokonce loni šil povlečení a školní košile na zakázku pro moje známé v Sieřře. (objednávku se špatným telefonickým spojením zvládl skvěle a extrémně profesionálně, ostatně jako je jeho zvykem)

A co hlavně! Letos vystudoval policejní akademii! Ani nevím, jak popsat, jak sem dojatá a šťastná.

DALŠÍ CESTA: Zatím nevím, kdy přesně se do mojí milované Sierry vypravím, ale doufám, že brzy.  Právě šetřím na letenku 😊

 

Skirt from Sierra Leone

 

Skirts from Sierra Leone project update:

It has been a long time since I have been in my beloved Sierra Leone. Thanks to many nice people I have still managed to get some skirts back to Europe. Or at least get some orders done locally in Sierra Leone. That was great, I was so happy about that.

I am, of course, still in touch with my dear tailors and other friends and they are doing great. The wonderful and talented and hardworking Momoh graduated at a police academy. I can´t even find words, how happy I am.

 

NEXT TRIP: I hope soon. I am saving for the plane ticket at the moment.

 

 

 

Advertisements

This morning I spoke to Momoh, the great tailor from Freetown. There is an emergency state since Monday and people should not leave or gather. The streets are more or less empty. Thanks God Momoh is ok and healthy.

this article is in English
Freetown, Sierra Leone – …I don´t even remember the day we met. It must have been four years ago now. Momoh was one of many disabled people, most of them polio and war victims, living in extremely poor conditions in Freetown, the capital of Sierra Leone.

...celebrating the Disability day - Freetown, Sierra Leone...

…celebrating the Disability day – Freetown, Sierra Leone…


I spoke to these guys, we spent many hours just talking about life, how they were doing…and word gave a word and this young tailor, called Momoh, started to make skirts (and later bags and trousers) for me, and my friends, and friends of friends…
It has been quite a while now, since I have visited him for the last time, but we are still in touch and via travelling people we are still getting skirts and bags to Europe. Momoh is so reliable – one phone – call and off he goes – to the market, back to the sewing machine and at the day when agreed, he is always ready. Even though House of Jesus – well – most of Freetown as I recall, struggles with energy supplies – he manages to get it done and deliver the skirts on time.

...working...

…working…

And today is THE day. A friend of mine is traveling back to Europe, so the amazing young tailor grasped his chance. However difficult (very, trust me) for him it is to walk, he went to a hotel, where he agreed to meet the traveller, he just called me to say, he´s done it!

Today he made enough money to pay his school fees for few months…or to feed his extended family for weeks.
I am so proud and happy I have met Momoh. Every now and then, when I moan over this and that, I remind myself of this young guy, who nearly died, but managed to survive. Who was kicked out of the house, as there “was no place for cripples and y parents had other kids to take care off”, has problems with walking as his legs never fully recovered and lives in a way, that would be considered the edge of society….well…however bad his starting points in life were, whenever I call, he smiles, sais “no problem” and on top of that he is a real pro – he works his butt off and does his job really well!

Ladies and gentleman….meat Momoh!

Momoh, 2012

Momoh, 2012

Více o projektu sukničky

October 15, 2012

více o projektu sukničky z Afriky najdete tady: https://sarkapechova1.wordpress.com/2012/01/10/muj-krejci-je-ze-sierry-leonea-ten-vas/

V současné chvíli připravuji plány na další cestu do Sierry Leone.  Díky kontaktům s Alhaji Jawadem (z hotelu Family Kingdom, Freetown) měl krejčí Momoh další zakázky a dál pokračuje v šití.

Nedávno jsem s ním mluvila po telefonu, má se prý fajn a už vyhlíží další zákazníky z Evropy 🙂

pro další informace mě prosím kontaktuje na mailu: s.pechova@yahoo.co.uk

Zatím jsou objednávky uzavřené, jakmile budu mít jistou cestu, budete první, kdo o tom bude vědět.

More about the skirts project can be found here: https://sarkapechova1.wordpress.com/2012/05/30/new-fashion-skirts-from-slum-rock-this-summer/

Thank you for your interest. At this moment the next trip to Sierra Leone is still being planned :). At the moment I am not able to take any orders, however once my trip to Sierra Leone is confirmed I will post the information here.

Recently thanks to Alhaji Mr. Jawad Momoh (the tailor) is still working on more skirts and bags. Not long time ago I spoke with him and he was doing fine, happy to hear from me and looking forward to work on some more skirts.

For more information please contact me at my mail: s.pechova@yahoo.co.uk

SKIRTS superupdate :)

June 7, 2012

Dámy, sukničkářky 🙂

v týdeníku 5plus2 vyšel článek o sukničkách.

A o víkendu přijede do Prahy pan Jawad, tedy ten pán, který Momovi zaplatil školu.

Vaše vzkazy, dotazy pozdravy ráda vyřídím.

Šárka

 

One toilet for hundred people. Halfbroken staircase, that the disabled people have to crawl up and infected rats instead of pets.

Yuck!

Well, maybe, but for many disabled people in SL this is a daily reality.

They live at the edges of the society and some people are afraid of them, saying, that they are whiches.

(Read a story about a guy who was accused to be a which – http://zapiskyzcest.cz/vypraveni-o-carodejnici/)

How come there is so many disabled people in Sierra Leone? Well, there is a lot of debilitating diseases such as polio. But there is also loads of victims of the brutal civil war.  (Read more about it here:http://www.bbc.co.uk/news/world-africa-14094194 )

Momoh

Red T-shirt with a cool prints, a bit scratched but modern sunglasses. Momoh Sessay lives in a slum, but he makes sure to look his best.

“Not sure, what happened to me,” said the nineteen years old Momoh when I finally dared to ask him, what happened to his legs. They are weirdly twisted and Momoh faces real difficulty to walk.

“I was twelve years at that time and got sick. At that time we are living in a village, my parents didn´t have money to Freetown,” recalled Momoh. After his temperature dropped, he found out he couldn´t even sit up.

“The doctor told me, that I will never walk again,” shook his head the teenager. But he has a strong will. So he started to practice, to sit up at least in a wheelchair and he managed to walk with crutches.

Later he was even able to throw those away. “It was so painful,” remembered Momoh. But the nineteen years old is not bitter. ”Got wanted it for me,” accepted his destiny Momoh.

He then moved to Freetown to live with his uncle in Freetown, where he learned to be a tailor.

Now Momoh lives in one of the Freetown´s slums – House of Jesus. He is a joly character, always with a smile.

We can make great dresses, but we have no customers

In House of Jesus and the house in Ecowas street lives a lot of skilled tailors.

But I guess it is no surprise that the customers are in no rush to go to get their dress fitted in the slum.

one of the Freetown´s shantytowns

But still. You should see the dresses the Sierra Leonean ladies are wearing. So beautiful.  Even me, quite a jealous individual I had to point out to my boyfriend to check them out.

And we , in Czech are wearing so boring unisex clothes. Shame and fashion police on us!

Long story short. My new skirt – photo – Facebook – friends – friends friends´. And the result? Loads of people interested to get the skirts. Not only in Czech , my local friends and expats got their fashion fix as well.

Hre you can read my diary from the field: https://sarkapechova1.wordpress.com/2011/12/01/african-update-mainly-about-my-dear-tailors/

Skirts from Sierra Leone are worn the world alover

So in the end skirts travelled to the US, to Columbia, to Canada, to Germany and many other countries…

ladies from alover the world wearing African skirts

“I love my skirt. I wanted to support the tailors but also to get something original, that nobody has,” said Jirina from a small village in Sumava mountains in Czech Republic.

The skirts are wraparound, which is great for summer, but also very practical. “I can put on or off as much as I want and it still fits,” confessed Jana, student from Prague.

Oh and I wear mine to work, so all the time I have my bit of Africa with me.

Tailor Momoh still makes skirts – he now got a place to sell them – in one of the hotels in Freetown.

Want to know more? https://sarkapechova1.wordpress.com/2012/01/10/muj-krejci-je-ze-sierry-leonea-ten-vas/ (Czech language)

Skirt from Sierra Leone

Sukničky – update

February 20, 2012

Freetown

Díky všem za objednávky, postupně začnu sukničky a kabelky rozdávat a rozesílat.

Těm, na které se nedostalo se moc omlouvám, ale do Sierry Leone se budu stoprocentně vracet (jinak to nejde :)) jen tedy ještě bohužel nevím přesně kdy. Každopádně se to objeví tady na blogu, spolu s poslední porcí novinek ze slumu – povedl se nám totiž malý zázrak – sehnali jsme sponzora pro Moma, který mu zaplatí školné! Navíc Momoh k sobě přibral dalšího krejčíka a slíbil mi, že ještě přiberou do týmu nějakou slečnu.

Co se týče pana Abdulaie tomu Vaše sukničky zachránily život! Když jsem šla vyzvednout a zaplatit poslední várku, měl malárii (a tedy vypadal poměrně bledě). Za zaplacené peníze mohl jet hned do nemocnice, dostal injekci a léky a už druhý den mu bylo mnohem lépe.

Tak to jsem si pěkně slízla tu smetánku na závěr pobytu v Sieřře, to mě těší 🙂

Shopping po Africku :)

January 26, 2012

Nákup látek

Se ukázal jako poměrně náročná činnost poslední dobou. Například ve čtvrtek se na trhu strhla šílená hádka. A tedy bohužel musím říct, že kvůli mně. A důvod? Všichni si chtěli s běloškou povídat. Což je miloučké…jenomže ne ve schvíli, kdy si vybírám látky a za ten den mám stihnout tisíc dalších věcí. Ale jeden klučina to ne a ne pochopit. Stál za mnou, tahal mě za rukáv a že s ním mám kamsi jít (noto tak, půjdu kamsi do hlubin podivného tržiště! A ještě s tímhle typoňem). A tak jsem jenom zamávala na jeho kamarády a dál vybírala látky.

Paní prodavačka se ale tvářila poměrně naštvaně: no, aby ne, přecijenom jsem vážený zákazník a i když smlouvám, má se mnou poměrně prima kšeft. Nehledě na to, že už jednou můj nákup přerušila děsně tlustá černoška, která mě odtáhla pryč, abych se seznámila s jejím bratrem a podívala na jejich obchod (kde prodávali kýčovitá přáníčka s pravopisnými chybami).

Já jsem se statečně tvářila, že mi to až tak nevadí a snažila se dotěru ignorovat. Když ale došlo na placení, přeci jen mi to docela vadilo. Neplatím až tak málo a na to aby mi na záda funěl nějaký výrostek to už kór není.

A tak jsem mu svým úžasným krio oznámila „lef mi bo,“ což znamená trochu jemnější formu našeho „nech mě, vole“. A on nic a že mam jít za jeho kamarády. A to už bylo i na mírumilovnou prodavačku moc. Začala na pána vřískat, ať mě nechá, on se nedal, taky na ní cosi křičel, což prodavačku donutilo použít násilí a začala tím nebohým mladíkem rumplovat a strkat do něj. Až musel přiskočit nějaký jiný pán a odtrhnout je od sebe (na moje uklidňování, že je to v pohodě nikdo nereagoval). Jenomže jak už tomu bývá v Sierra Leone zvykem, nikdo se tu nehádá sám. A tak jakmile se strhl křik, ostatní neváhali a do pranice se přidali. A tak jsem se ani nenadála a přímo před nosem (a to doslova) se strhla hromadná hádka, i několik facek padlo.

Inu co jsem měla dělat. Zaplatila jsem druhé prodavačce a snažila se nenápadně (jak jen to může běloch v africe udělat) zmizet.

„To se hádají kvůli tobě, bílá paní,“ vyjasnil mi situaci strejda černoch, co tlačil obří kárku. Ale nezastavil se a k hádce nepřidal a vzhledem k tomu, že mě počastoval širokým, i když trochu bezzubým úsměvem, došla jsem k závěru. Že to až tak žhavé nebude.

Ono ostatně tak je to v Sieřře často: hádka se strhne velmi rychle a snadno, ale netrvá moc dlouho a za chvíli se tomu všichni zúčastnění smějí. No. A nám nezbývá než doufat, aby jim to vydrželo – i na podzim, kdy se budou konat oficiální volby!

 

kabelka

January 19, 2012

kabelka patchwork

kratasy

January 19, 2012

kratasy